Počátky leteckého sportu na Rané spadají do roku 1932, kdy členové studentského leteckého spolku Německé techniky v Praze "Akaflieg Prag" hledali o jarních prázdninách výhodný plachtařský terén a objevili severozápadně od Loun holý hřbet se třemi vrcholky, dlouhý téměř 1,5 km, pozvolna vystupující z nížiny.
Historie plachtění na Rané začala prvním několikaminutovým letem dne 2. září. Již 13. listopadu se instruktor Erwin Primavesi udržel ve vzduchu 2 hodiny a 25 minut. Dosažený sportovní výkon byl zveřejněn v několika novinách a i pražský rozhlas přinesl senzační hlášení. Pod vedením mladého plachtařského instruktora Masarykovy letecké ligy (MLL) z Prahy začali s létáním na Rané také budoucí letci z Loun.
Konal se zde první a druhý Národní plachtařský závod. Ústřední plachtařská škola zde v letech 1933–1938 vyškolila převážnou většinu svých plachtařů pilotů-instruktorů. Příznivý plachtařský terén nebyl využíván jen členy MLL a Akaflieg. Své pravidelné letní tábory zde měly i skupiny ČOS (Sokola) a Německého leteckého svazu v ČSR.
Ačkoli mezi německými a českými plachtaři fungovala na Rané dobrá spolupráce, v době vyhrocování národnostního napětí těsně před válkou byl i tento terén záminkou k třenicím. Sudetští poslanci Gustav Obrlik a Franz May si v lednu 1937 v parlamentu stěžovali, že se německým spolkům „trýznivě omezuje plachtění na Ranské hoře“. Ministerstvo vnitra v odpovědi na interpelaci poukázalo na rovné podmínky a stížnost zamítlo jako nedůvodnou.
Svobodné létání na Rané skončilo v říjnu 1938, kdy byly Sudety okupovány. Se začátkem války se z Rané stalo německé školící středisko pro piloty kluzáků Luftwaffe. Během válečných let docházelo postupně ke změnám v technice startu. Od „vystřelování“ kluzáků gumovým lanem ze svahů začaly převládat starty z rovných ploch pomocí navijáku.
Po roce 1945 se stala Raná vyhledávaným centrem plachtařské mládeže z celé republiky. Zemská plachtařská škola zde v roce 1946 vyškolila 962 pilotů, kteří zde provedli dnes nepředstavitelných 41 367 startů. Dnešní sportovní letiště vybudovali členové Aeroklubu Raná brigádně. Pro slavnou a průkopnickou minulost nazvali plachtaři Ranou u Loun kolébkou českého a československého plachtění.
Raná ve filmu Dejte nám křídla z roku 1936.